Měli společný majetek, žili v uzavřených společenstvích, vždy vedených kazatelem, a neuznávali křest nemluvňat, protože podle nich musí být křest vědomý. Proto křtili až v dospělosti (odtud jejich název anabaptisté neboli novokřtěnci). Dostali se tak do postavení neobyčejně krutě pronásledované kacířské sekty, a to nejen ze strany katolické církve, ale i mnoha církví protestantských.

Po porážce německé selské války kolem roku 1524 přišli na Jižní Moravu a v roce 1526 našli tolerantní ba vlídné útočiště v Mikulově i přímou podporu a obdiv od majitelů panství. Mimochodem v téže době do města přichází také vlna židovského obyvatelstva vypovězeného z Rakouska a rovněž nachází vlídné přijetí. Mikulov se ve stejnou dobu stává světovým centrem novokřtěnců a současně (od roku 1553) také hlavním židovským městem Moravy a Slezska, sídlem Zemského rabína. Obě skupiny přinesly městu nebývalou prosperitu a bohatství. Mikulov se tak v 16. století stal nesporně vůbec nejtolerantnějším městem Evropy.

Habáni přinesli na Mikulovsko nové technologie a nové, nebývale vytříbené výrobní postupy. Byli výjimečnými hrnčíři a keramiky, virtuózně ovládali u nás v tu dobu ještě neznámou fajáns. Byli skvělými vinohradníky a vinaři, technologicky pozvedli výrobu vína na Mikulovsku na nebývalou úroveň. Vynikali také jako výteční stavitelé sklepů a vynikající bednáři a stavitelé sudů. Pilní, pracovití a vysoce kvalifikovaní Habáni znamenali pro Mikulovsko největší příliv "know-how" v dějinách města. Teprve porážka stavovského povstání na Bílé hoře 1620, následná třicetiletá válka a násilná rekatolizace je po zhruba stoletém pobytu vypudila z Moravy. Odešli nejprve na západní Slovensko a po 18. století emigrovali z Evropy do Ameriky.

Dodnes ve Spojených státech udržují svůj "moravský" způsob života (bez elektřiny a televize), chodí stejně oblékaní, hovoří středověkým německým dialektem a některé skupiny si dodnes říkají Moravští bratři. Mikulov považují za své rodné a milované město. Ostatně stejně jako židovští chasidé, kteří rovněž emigrovali do Ameriky a také pokládají Nikolsburg za jedno ze svých svatých měst.